Praha 26. května 2022 – Český trh práce hledá, kým by mohl nahradit chybějící pracovníky z Ukrajiny. Namísto 40 tisíc Ukrajinců, kteří se k nám kvůli válce a mobilizaci vůbec nedostanou, by firmy rády nabraly uchazeče z Filipín a postsovětských republik, jako je Gruzie, Moldávie, Kazachstán či Arménie. Problémem však jsou velmi nízké kvóty v rámci vládních programů pracovní migrace a zdlouhavý proces vyřizování víz a pracovních povolení. Namísto 3 měsíců, které byly standardem v případě zaměstnanců z Ukrajiny, je potřeba počítat s 6-9 měsíci.

Výroba, logistika a stavebnictví jsou obory, které nedostatkem pracovníků z Ukrajiny trpí asi nejvíce. Lokálními uchazeči nejsou schopny obsadit zejména místa svářečů, slévačů, kovoobráběčů, strojních zámečníků, elektrikářů, CNC operátorů a seřizovačů. „Právě touto kvalifikací disponují v hojném počtu Filipínci, kteří platí za oblíbené pracovníky napříč celým světem. Běžně pracují v USA a v Kanadě a stále větší zájem o ně hlásí téměř všechny evropské trhy. Zatímco v zahraničí pružně změnili náborové strategie a namísto na Ukrajině hledají potřebné pracovníky v jiných zemích, v ČR stále platí předválečné kvóty, které trh práce až kriticky limitují. V jasných barvách se nyní ukázalo, že závislost na jednom zdroji, v našem případě na Ukrajině, může být pro ekonomiku doslova devastující, a vláda by tudíž měla rychle jednat,“ říká Vlastimil Václavík, manažer mezinárodního náboru Grafton Recruitment, s tím, že například kvóta na nábor na Filipínách v rámci programu kvalifikovaný zaměstnanec činí pouhých 2 tisíce víz za rok. Pro ukrajinský trh však zůstala na úrovni v současnosti nerealistických 40 tisíc. Podobná situace je i v případě dalších trhů, na které by české firmy s náborovými aktivitami rády cílily, a sice gruzínského, arménského, moldavského a kazašského.

Půl mzdy na stavbu domu

Filipínci jsou pracovní migraci otevření a běžně za prací cestují do celého světa, aby zaopatřili své rodiny. V ČR jich dnes působí zhruba 3200 a zaměstnavatelé jsou s nimi velmi spokojení. „Nejen, že jsou nám díky křesťanské tradici kulturně blízcí, ale jako druhý jazyk používají angličtinu, komunikace a integrace do pracovních týmů je tedy snadná,“ vysvětluje Vlastimil Václavík. V ČR si dle něj vydělají nejméně 4x více než ve své vlasti a nezřídka domů posílají půl své mzdy, aby tam za to jejich rodina například postavila dům. Obvykle mají tendenci vracet se domů, nejčastěji po dvou letech.

Postsovětské republiky zdrojem IT expertů i kvalifikovaných dělníků

Výborným zdrojem uchazečů o práci na českém trhu by mohly být i postsovětské republiky, kde by firmy mohly získat tolik žádané pracovníky s technickou kvalifikací. „Bohužel ani na zaměstnance z těchto zemí nejsou v tuto chvíli kvóty dostatečné, aktuálně jde o 1000 míst na Moldavsko a 500 na Kazachstán. Ostatní země nejsou do programu ekonomické migrace zahrnuty vůbec, a ročně se k nám proto dostanou pouze desítky lidí na základě losování,“ říká Vlastimil Václavík. Český trh by přitom dokázal z těchto zemí přijmou desítky tisíc lidí, kteří jsou nám kulturně blízcí a s jejichž integrací do zdejšího pracovního prostředí máme velmi dobré zkušenosti.

V zahraničí elektronická cesta, u nás stále papírová

Kromě kvót samotných je problémem i zdlouhavý administrativní proces. „Celý koncept řízení ekonomické migrace v ČR je hodně zastaralý a paternalistický. Zatímco například už i v Polsku se většina dokumentů zasílá v elektronické podobě, v ČR si musíme vystačit s poštou a úředně ověřenými dokumenty. Tento systém za posledních 10 let nezaznamenal větší změny a celý proces dokáže zbrzdit o celé měsíce,“ uzavírá Vlastimil Václavík s tím, že digitalizace by trhu tak silně opřenému o zahraniční nábor, jako je Česká republika, umožnila zkrátit čas potřebný na vyřizování potřebných dokumentů a víz o více než polovinu.

 

Pro více informací kontaktujte:

Marta Lipovská, +420 606 716 555, marta.lipovska@prcom.cz

Jitka Součková, Chief Marketing Officer CZ & SK, Grafton Recruitment, +420 602 496 741, jitka.souckova@grafton.cz